Spánek nás provází již od období před narozením, ale na rozdíl od miminek v bříšku si k němu musíme vytvořit vhodné podmínky sami, stejně tak jako snažit se dodržovat zásady tzv. spánkové hygieny, tedy souboru doporučení pro zdravý a kvalitní spánek. Do něj se také rozhodně vyplatí investovat, ať už jde o čas strávený studiem různých rad nebo finance vydané za kvalitní vybavení ložnice. Nejedná se totiž jen o nutnou část života, která nás akorát okrádá o čas, jak ho někteří zaneprázdnění lidé vidí, nýbrž  je to náš zdroj síly, zdraví a pohody, bez kterého bychom nedokázali přežít. Délka a kvalita spánku se promítá do délky a kvality našeho života, je tedy jen na nás jak dlouhý a kvalitní ho chceme mít.

Jak dlouhý by tedy měl správný spánek být?

Odpověď není jednoduchá, protože potřeba spánku je velice individuální a mění se též s věkem. Pro všechny ale platí, že příliš málo spánku škodí stejně jako příliš mnoho. Průměrně se optimální doba spaní pohybuje mezi 6 a 8 hodinami, většina lidí má ale méně spánku než potřebuje. Svou vinu na tom nese dnešní uspěchaná doba, která nás tlačí do stále větší efektivity a my jsme nuceni vytěžit z 24 hodin maximum. Spánek se zde pak jeví jen jako zbytečný žrout času, snažíme se ho zkracovat na minimum, a když už ulehneme, nedokážeme vypnout. Usínání nám pak zbytečně prodlužují stresy a negativní myšlenky. Není se čemu divit, že se dříve či později začnou objevovat příznaky nedostatku spánku, jako je např. bolest hlavy, nevolnost, ztráta koncentrace, oslabení imunity či dokonce mdloby. Je jasné, že to nám na efektivitě moc nepřidá. Jak tedy z tohoto začarovaného kruhu ven? Nejprve bychom měli zjistit kolik spánku je právě pro nás dostačující, a pod tuto hranici bychom se pak neměli opakovaně dostávat, jelikož si příliš neuvědomujeme, že i jedna probdělá noc má na naše zdraví devastující účinky. Vědci stanovili jako kritickou hranici 6 hodin kvalitního, nepřerušovaného a hlubokého spánku. Větší potřebu pak obecně mají děti, naopak méně času v posteli stačí seniorům. U dětí je potřeba věnovat spánku obzvlášť zvýšenou pozornost. Ty nejmenší usnou většinou bez problému kdekoliv a kdykoliv potřebují, ale například teenageři již mají tendenci ponocovat a ráno vstávají do školy unaveni. Zhoršuje se jim tak paměť i koncentrace a dochází k poruchám učení. Dlouhodobě pak málo spánku může poznamenat jejich vývoj a růst, v dospělém věku pak vede k civilizačním chorobám jako je infarkt, cukrovka nebo dokonce rakovina.

Experimentovat se příliš nevyplácí

Mnoho lidí již zkoušelo různé způsoby jak na spánek vyzrát a existují rekordy v počtu hodin strávených v bdělém stavu i různé metody jak si spánek zkrátit na minimum a přitom stále naplno fungovat. Známá je například dvoufázová metoda spánku, kdy se usíná krátce přes den a krátce v noci, maminky malých dětí pak určitě znají častý spánek v krátkých intervalech,  jak spal například i Leonardo da Vinci. Nikola Tesla se zase dopracoval až ke spánku o délce pouhé 2 hodiny denně. Mnoho známých osobností i vrcholových manažerů je důkazem toho, že potřeba spánku je do určité míry tvárná a dá se přizpůsobit. O dopadu na lidské zdraví ale asi není nutné spekulovat.

Základ je v pevném režimu

Jak má tedy vypadat správný spánek? Měl by být dostatečně dlouhý, kvalitní, nepřerušovaný, hluboký a opakovat se v pravidelném rytmu každý den. Tento rytmus bychom se pak měli snažit dodržovat nehledě na to, zda máme právě volno či musíme do práce. Dospávání totiž příliš nefunguje a zajetý rytmus jen narušuje. Nebude dlouho trvat, tělo se na určitou dobu spánku adaptuje a ve výsledku budeme snadno usínat a probouzet se odpočatí každý den ve stejnou dobu. Kvalitu a hloubku spánku pak nejlépe podpoříme příjemným, klidným a dobře větraným prostředím, ve kterém usínáme. Neměli bychom před spaním jíst těžká jídla a pít alkohol, který nás sice může rychleji uspat, avšak samotný spánek je po něm velice mělký a nevydatný.

Teorii spánku jsme si tedy objasnili a nyní nezbývá než začít opravdu zdravě spát a spánek si užívat. Proto nezapomínejte také na příjemné zařízení vaší ložnice a investici do kvalitní matrace.

Na závěr ještě malá rada: Hormon melatonin, zodpovědný za zdravý spánek, se v těle začíná vylučovat až po cca 2 hodinách od zhasnutí světla či vypnutí monitoru. Není tedy rozhodně vhodné se těsně před usnutím dívat na televizi nebo se odvalit do postele rovnou od počítače.